A co je tedy jedině na tomto blogu? Tento článek? Tento autor? Ani jedno, ani druhé. Jen mě dnes napadlo, jak snadno se dá člověk ovlivnit, zmanipulovat, navést na “správnou” cestu. Není k tomu ani zapotřebí nic tak extra velkého. Jen 4 jednoduchá slova: JEDINĚ NA TOMTO BLOGU. Vlastně, stačí ještě méně. Pouhá 4 magická písmena: AKCE. Dodnes si vybavuji větu z jednoho českého filmu (popravdě už nevím, jak se jmenuje): “Banány zlevnily”!
Je až z podivem, jak moc podobné slov/fráze ovlivňují naše rozhodování. Je mi naprosto jasné, že se najde spousta lidí, kteří budou tvrdit, že je nikdy nic takového neovlivnilo, že je jim jedno na co je “akce“, protože oni stejně nakupují i bez nich. Ruku na srdce, skutečně jste nikdy nevybírali podle toho co je “nejlepší“?
Těžko říct, co je příčinou toho, že jsme jako lidé neuvěřitelně náchylní k tomu, nechat se ovlivnit. Necháme si vsugerovat, že právě tahle věc je ta nejlepší právě a jen pro nás, že bez ní nemůžeme žit. Jistě, snad každý prodavač/prodejce/konzultant, nazvěme je jakkoliv, ve větší společnosti je školen na tzv. vyvolání potřeby, zvýraznění užitku, zvládání námitek. Jak je tedy možné, že jsme si jako kupující na tuto “vlastnost” prodejců ještě nezvykli? Proč stále více propadáme bombastickým tvrzením typu: “jako jediný podporuje“, “třikrát za sebou zvolen výrobkem roku” atd.
Problém je zjevně na obou stranách. Jak na straně tvůrců tak na straně konzumentů. Ale jen my, kteří máme v rukou platební kartu jsme ti, kdo nakonec zboží, službu koupí! Rozhodnutí je jen na nás. Mysleme, než vymačkáme PIN!
Slovni “třikrát za sebou zvolen výrobkem roku” me docela pobavilo. Za socialismu bylo ono magicke slovo SLEVA, ale dneska to zni, jako by bylo s vyrobkem neco spatne. AKCE, to je o necem jinem, ot opravdu na lidi zabira. Jak jsem se stehoval od rodicu, kupoval jsem si levne pribory v nejmenovanem hypermarketu. Za tyden ten produkt mel na sobe napsano AKCE, a byl o 80 penez drazsi, presto to lide brali.
Jo, presne tak… Pokud je nekde AKCE tak je to vetsinou jeste drazsi nez normalne. To slovickareni neboli marketingovy tah, ma jen a jen jeden ukol: vyzdimat z nas beznych smrtelniku nehorazne prachy a jeste lepe: nekde se upsat a platit pravidelne jak mourovatej.
Takze jedine na tomto blogu – po mne (zatim) nikdo nic nechce